V dnešní době, kdy jsou chovy hospodářských zvířat stále větší, je hlavním zájmem každého chovatele kvalitní řízení chovu, optimální ziskovost a dobré životní podmínky zvířat. Využívání nových technologií a inovativních metod řízení je základním předpokladem pro zlepšování hlavních aspektů chovu, jako je například zdravý reprodukční cyklus. Pokud kráva zabřezne ve vhodnou dobu, vyprodukuje více mléka, má kratší mezidobí a porodí více telat určených k obnově stáda. „Chov mléčného skotu dnes stojí na třech pilířích, a to jsou lidé, dojnice a vědecký přístup,“ říká Dr. Jennifer Robertsová, veterinární lékařka působící v naší americké divizi na úseku poskytování odborných služeb v oblasti chovu mléčného skotu. Požádali jsme Dr. Robertsovou, aby nám o tomto tématu řekla něco víc.

Jennifer, je možné úspěšně realizovat program reprodukce, který zaručí dobré životní podmínky zvířat a zároveň bude pro chovatele rentabilní?
Nepochybně. Pro chovatele jde užitkovost ruku v ruce s dobrými životními podmínkami zvířat. Úspěch se často odvíjí od toho, zda se dokážeme soustředit na tři základní pilíře mléčných chovů, a to jsou dojnice, lidé, kteří se o ně starají, a vědecké poznatky. Nejprve se musíme postarat o zvířata a zajistit jim celoživotně dobré zdraví a kvalitní péči. Má-li kráva úspěšně zabřeznout a následně produkovat mléko, musíme se pečlivě starat o její celkový zdravotní stav, zejména v období stání na sucho a poté v prvních týdnech po otelení. Veterináři a odborníci na výživu ve spolupráci s chovateli sledují parametry týkající se zvládání stresu a zajišťování komfortu krav, výživy a péče o čerstvě otelené krávy. 

Jakých aspektů bychom si tedy v oblasti chovu skotu měli obzvlášť všímat?
Zaprvé, zvířata zažívají různé formy stresu, jejichž příčinou může být nadměrná hustota ustájení, nedostatečná výživa a nevhodný způsob zacházení. Zdravotní obtíže čerstvě otelených krav, jako je ketóza, metritida, mastitida a dislokace slezu, jsou často důsledkem stresu a snižují reprodukční výkonnost krav. Dalším mimořádně důležitým opatřením v oblasti snižování stresových faktorů je důraz na zajištění dostatečného komfortu dojnic. Naším cílem je zajistit kravám dostatek prostoru u krmných žlabů a dostatek podestýlky. Důležitá je také přiměřená hustota ustájení, minimum přesunů a čisté prostředí.

Jakou roli hraje krmivo?
Výživa je důležitá ve všech stádiích laktace a březosti. V období stání na sucho potřebují krávy vyváženou dietu, která jim zajistí dostatečný přísun energie, proteinů, vitamínů a minerálních látek. Čerstvě otelené krávy by měly dostávat vyvážený krmný příděl obsahující vysoce kvalitní píci. Krávy by měly mít nepřetržitý přístup ke krmivu s cílem zvýšit příjem sušiny (DMI). Je třeba si také uvědomit, že pro organismus krávy je po otelení obtížné udržovat rovnováhu metabolismu vápníku. Pokud se to nedaří, mohou být krávy náchylné k potížím typickým pro období po otelení. Perorální suplementace vápníku v okoloporodním období, kdy krávy tento prvek nejvíce potřebují, může zvýšit hladinu vápníku v krvi.

Ponecháme-li na chvíli stranou veterináře, jak může k dobrému stavu dojnic přispět personál farmy?​
Zaměstnance je nutné pravidelně školit, aby jejich znalosti a dovednosti odpovídaly aktuálním požadavkům. Chovatelé by měli svým zaměstnancům vysvětlovat a ukazovat pracovní postupy a měli by organizovat doškolovací kurzy, během nichž si i zkušení pracovníci připomenou, jak správně postupovat a proč je dodržení osvědčených postupů důležité. Průběžné vzdělávání zvyšuje pracovní uspokojení a ochotu dávat své práci něco navíc. Pokud totiž víme, proč něco děláme, dodržujeme dané postupy ochotněji a s větším porozuměním. Ukazuje se, že pracovníkům pomáhá, když mají na pracovišti k dispozici přehledný popis pracovních postupů. V tomto smyslu jsou skvělým prostředkem komunikace také vizuální pomůcky a diagramy. Je třeba si uvědomit, že úroveň dosaženého vzdělání pracovníků na farmách se často liší. Při komunikaci také velmi pomáhá, pokud jsou popisy pracovních postupů a školicí materiály formulovány běžným a srozumitelným jazykem. Chovatelé by měli svým zaměstnancům poskytovat zpětnou vazbu a naslouchat jim. Férový a respektující přístup k zaměstnancům se vyplatí.

To jsou velmi užitečné tipy. Programy řízení reprodukce jsou dnes hodně sofistikované, mám pravdu?
Přesně tak! Za posledních 25 let jsme dosáhli obrovských pokroků v chápání reprodukční fyziologie skotu a ve vytváření účinných programů optimalizace plodnosti krav. Znalost vědeckých zákonitostí, z nichž tyto programy vychází, včetně používání vhodných látek ve správných dávkách, nám velmi pomáhá při správné realizaci daných postupů. Některé synchronizační protokoly jsou založeny na použití jedné či více látek, které přirozeně produkují samotné krávy.

Jak mají chovatelé přistupovat k reprodukčním technologiím, aby šlo o přístup prozíravý, bezpečný a v souladu s principy trvalé udržitelnosti?
Ve spolupráci s veterináři by měli připravit protokol založený na 70 až 80denní dobrovolné čekací době(VWP). Každé stádo má určitý ideální interval VWP. Pokud jej však prodloužíme na 70 až 80 dnů, může zejména u vysokoprodukčních dojnic dojít k důkladnější regeneraci dělohy a tím i ke zvýšení plodnosti. Dalším užitečným krokem je tzv. presynchronizace. Tato technologie zajistí u většího počtu krav nástup pravidelného reprodukčního cyklu ještě před koncem dobrovolné čekací doby. Výsledky některých studií naznačují, že téměř čtvrtina laktujících dojnic na konci VWP neovuluje. To může souviset s negativní energetickou bilancí na začátku laktace nebo se zdravotními potížemi, jako je zadržení plodových obalů nebo metritida. Presynchronizační protokoly jsou účinným prostředkem stimulace reprodukčního cyklu u těchto dojnic. 

Je zajímavé, že o úspěšnosti reprodukce rozhoduje tolik detailů. Existují další faktory, které jsou pro úspěšnost reprodukce u dojnic důležité?
Je to přesně, jak říkáte. Důraz na detail je v oblasti reprodukce velmi důležitý. Nesmíme zapomenout také na detekci říje. Vedle pečlivé realizace synchronizačních protokolů se totiž jedná o zásadní prvek včasné identifikace dojnic, které po umělé inseminaci nezabřeznou. Je třeba vytvořit protokol, který zahrnuje rutinní plánované pozorování příznaků říje, buď tradiční vizuální metodou, anebo prostřednictvím monitorování aktivity krav. V zásadě platí, že je dobré postupovat krok za krokem. Když se snažíte zavést synchronizační protokol nebo novou technologii řízení reprodukce, může se to zpočátku zdát jako nadlidský úkol. Nakonec to však nemusí být o nic složitější, než koupit pár krabic voskových kříd na značení skotu a 20 nebo 30 minut denně monitorovat příznaky říje. Neexistuje univerzální návod, jak vybrat správný protokol zvyšování plodnosti. Každá mléčná farma si musí v souvislosti s programem řízení reprodukce stanovit vlastní priority týkající se dojnic, lidí, kteří se o ně starají, a vědeckého přístupu. Současně platí, že tyto priority musí být v souladu se způsobem řízení chovu na té které farmě. Spolupráce veterinářů a chovatelů může v celosvětovém měřítku vést k zajišťování vysoce kvalitní péče o dojnice a k naplňování ambiciózních cílů v oblasti reprodukce skotu, avšak pouze v případě, že pro všechny zúčastněné budou potřeby skotu na prvním místě.